Nová publikace o terezínké pevnosti

Ivan Fuksa: Pevnoste Terezín proti pruské rozpínavosti (Vydalo Národní muzem v Praze)
Publikace Pevnost Terezín proti pruské rozpínavosti (z dějin opevnění Terezína v 19. století) si bere za nelehký úkol zmapovat stavební vývoj opevnění pevnosti Terezín v 19. století. Určená je jak pro laickou, tak odbornou veřejnost. Může se zdát, že k pevnosti bylo již vše důležité řečeno nebo napsáno. Opak je však pravdou. Dnešní většinová představa o Terezínu jako pevnosti je taková, že se jedná o bastionovou pevnost postavenou na konci 18. století na obranu severozápadních Čech, která v nezměněné podobě vydržela až do konce 19. století. Terezín se dále samozřejmě neslavně a nesmazatelně zapsal do dějin v období druhé světové války, kdy se stal symbolem zvěrstev a brutality páchaných nacistickým režimem.
Tento obraz podporuje i většina dnes běžně dostupné literatury. V současnosti můžeme na prstech jedné ruky spočítat knihy věnující se samotné pevnosti Terezín. Jedná se především o dvě vydání knihy z pera Andreje Romaňáka, které se zabývají výhradně pevností Terezín. Dále na toto téma vyšlo několik drobnějších prací, poslední z nich v roce 2010. Oproti tomu o osudech pevnosti ve 20. století vyšlo velké množství knih a brožur, které kladou důraz na dění v Terezíně během nacistické okupace. Tyto knihy jsou bezesporu velice důležité, jelikož toto období nesmí upadnout v zapomnění, aby se podobné tragické události nemohly opakovat.
Stručný přehled tedy vyznívá, jako kdyby se 19. století, které bylo plné jak společenských, tak vojenských změn, Terezínu vyhnulo a nijak jej neovlivnilo, skoro jako kdyby se pro Rakousko tak důležitá pevnost nepotřebovala rozšiřovat a modernizovat. Ve skutečnosti tomu tak nebylo. Pevnost Terezín, jako každé větší opevnění, byla až do 80. let 19. století neustále zdokonalována. Snažila se držet krok s moderními pevnostními trendy. Do dnešních dob byl vývoj pevnosti Terezín opomíjen a vytvořil tak bílé místo na pomyslné mapě jejích dějin. Tato publikace se snaží popsanou mezeru překlenout a ukázat čtenáři, že rozsah terezínské pevnosti byl daleko větší, než si dnes myslíme, a přiblížit její vývoj v bouřlivém 19. století.
Jádro práce se zaměřuje na stavební podobu opevnění pevnosti Terezín v 19. století a popisuje, jak opevnění vypadalo, jak se rozšiřovalo a jaké byly neuskutečněné plány na jeho modernizaci. Pro lepší orientaci jsou představeny boje z let 1809, 1813 a 1866, které výrazně ovlivnily vývoj pevnosti. Rakousko-francouzská válka roku 1809 vedla k výstavbě předmostí na pravém břehu Labe. Během války šesté koalice v roce 1813 pevnost Terezín tvořila jeden z pilířů polního opevnění, jehož úkolem bylo zastavit případný postup napoleonských vojsk do nitra Čech. A nakonec rok 1866 přinesl Terezínu poslední modernizaci opevnění v rámci přípravy na známý prusko-rakouský konflikt. Klíčovým pro vývoj pevnosti byl také rok 1850, kdy bylo na pravém břehu Labe postaveno nové předmostí. Další zajímavé milníky v dějinách Terezína představují roky 1870, z kterého pochází návrh na fortovou pevnost Terezín, a 1882, z něhož se dochoval spis o plánovaném stavu dělostřelectva v případě armování pevnosti. V knize naopak absentují zmínky o armování pevnosti v letech 1805 a 1848, kdy sice probíhala její příprava na vojenské operace, ale k žádnému výraznějšímu rozšíření pevnosti nedošlo. Čtenáři se v neposlední řadě rovněž dozví, jak opevnění z 19. století vypadá dnes, po více než sto letech od výstavby.
Od samotného stavebního vývoje bude pro zasazení tématu do kontextu nutné mírně odbočit a představit posádku pevnosti, organizaci pevnostního dělostřelectva a jeho výzbroj. Bez nich by totiž pevnost nemohla být bráněna. S ohledem na své zaměření publikace nereflektuje podobu ať vojenské, či civilní zástavby uvnitř pevnosti. Budovy stavěné uvnitř pevnosti představují tak široké a složité téma, že by si zasloužily vlastní publikaci. Rozsah této knihy již nedovoluje toto téma zahrnout.
Do publikace je zařazena rovněž drobná kapitola, která krátce představí další forty budované na území dnešní České republiky. Pro lepší orientaci je v závěru knihy zařazen katalog objektů postavených v prostoru nového předmostí a bohušovického předsunutého opevnění, které tvořily jádro opevnění z 19. století.
Text celé publikace je doprovázen bohatou obrazovou a mapovou přílohou, o celkovém souhrnu 300 kusů, která je ve většině případů publikována poprvé. Doufám tedy, že i po této stránce předkládaná kniha potěší oko čtenáře. Nezbývá mi nakonec než doufat, že předkládaná práce pomůže objasnit dnes neznámou podobu pevnosti Terezín.
Kniha je v distribuci na e-shopu Národního muzea http://eshop.nm.cz/ a také v knihkupectví Juditina věž http://zastarouprahu.shop4you.cz/ .
TER1  TER2 TER3
 

Komentovaná prohlídka výstavy Dozvuky války 1866 ve společnosti a její technologické, hospodářské a sociální důsledky pro celou habsburskou monarchii

Dne 25. ledna od 18:00 hodin proběhla v Muzeu východních Čech v Hradci Králové komentované prohlídka výstavy s názvem „Dozvuky války 1866 ve společnosti a její technologické, hospodářské a sociální důsledky pro celou habsburskou monarchii“. Návštěvníci tak měli jednu z posledních možností tuto výstavu shlédnout těsně před jejím uzavřením. Prohlídkou provázel kurátor výstavy a člen Komitétu 1866 Mgr. Josef Šrámek, Ph.D. Výstava originálně mapovala dění po válce roku 1866, které dalo mimo jiné i důvod vzniku organizované péče o válečné památky především z iniciativy veterána střetů Jana Nepomuka Steinského v jehož stopách Komitét 1866 kráčí dodnes.

proh1  proh2

 

Závěr jubilejního roku na vojenském hřbitově v České Skalici

Poslední den jubilejního roku 2016 se nesl v duchu připomínky padlých vojáků z prusko-rakouské války roku 1866 i u Náchod a České Skalice. Člen Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 Václav Hradil trávil - jako již tradičně - poslední den starého roku u České Skalice. Jako každý rok zapaloval svíčky a vzpomínal na padlé ve Václavicích a na Vysokově. Po vzoru akce Rozsvícený Svíb pak spolu se svými přáteli Majkou a Zdeňkem Fuchsovými a vnukem Ondrou "rozsvítil" také vojenský hřbitov v České Skalici, přičemž pietní atmosféru tohoto okamžiku přesně dokreslují přiložené fotky.

ZCS1  ZCS2  ZCS3

 

Závěr jubilejního roku na královéhradeckém bojišti

Dne 26. 12. 2016 V. Hladíková očistila od listí okolí pomníku e.č. 68 a pomníků v jv. rohu starého hřbitova u kostela sv. Gotharda v Hořicích. Dne 29. 12. 2016 navštívila V. Hladíková bojiště společně s P. Prokešem a očistili skupinu 4 pomníků v místě býv. ovčína v Dlouhých Dvorech; v okolí pomníků vysbírali odpadky, kterých výrazně ubylo. Zde, dále u Pomníku jezdecké srážky ve Střezeticích a na hřbitově u kostela v Probluzi posbíral P. Prokeš vyhořelé svíčky, jimiž naplnil menší odpadkový pytel. Oba jmenovaní také očistili soubor pomníků saských důstojníků v Dolním Přímu. Od spadané zeminy očistili zčásti i skupinu tří pomníků v obci Bříza. Poslední den jubilejního roku strávila jednatelka i předseda Komitétu 1866 v příjemném posezení v restauraci U polních myslivců na Chlumu, ve společnosti hostů reprezentujících převážně pruskou stranu. Tomuto posezení předcházela krátká pietní vzpomínka na padlé z rozhodující bitvy 3. 7. 1866, která proběhla v Rozběřicích u pomníku e.č. 343 Hoch- und Deutschmeister.

Zav1  Zav2  Zav3

 

Brigáda na mnichovohradišťském bojišti

V sobotu 26. listopadu 2016 na mnichovohradišťském bojišti byla uskutečněna brigáda zaměřená na sekání trávy, odstranění mechů z obrubníků a uhrabání listí v okolí zdejších 10 pomníků. Další činnost J. Náhlovského a D. Korala již bohužel přerušila nastupující tma zimního času.


Fotogalerie: http://1866.rajce.idnes.cz/Brigada_na_mnichovohradistskem_bojisti

 

Komitét 1866 s KVH-OSTRAVA nejen ve Slavkově

Dne 3. 12. 2016 obdržel technický referent pro bojiště u Náchoda Matouš Holas pamětní medaili Slavkov-Austerlitz 1805. Medaili obdržel od předsedy spolku KVH-OSTRAVA Lubomíra Partyky po bitevní ukázce u návrší Santon nedaleko Tvarožné. Zmíněný referent absolvoval s neohroženými granátníky nejen bitevní ukázku ale i tradiční týdenní pochod z Olomouce do Slavkova (cca 90 km), který KVH-OSTRAVA organizoval již po dvanácté přesně v místech kudy před 211 lety procházela 4. kolona pod velením podmaršálka hraběte Kolowrata v níž byl zařazen i rakouský 20. pěší pluk. Předáním medaile spolek ústy předsedy poděkoval Komitétu 1866 za spolupráci při renovaci Wimpffenova kříže na hrobě padlých z války roku 1866 (pam.č. 84–Náchod), kterou KVH-OSTRAVA v letošním roce finančně zajistil. Komitét 1866 tímto ostravskému spolku rovněž srdečně děkuje, přeje mu mnoho dalších úspěchů nejen na bitevním poli evropského reenactmentu ale i v jejich osvětové činnosti přibližující nám, jak naši předci před staletími žili, bojoval a umírali za hodnoty, které mnoho lidí dnes nezná a postrádá.

Aust16 1  Aust16 2

 

Oprava hrobů Viléma Dokoupila a Jana Nepomuka Steinského na Olšanských hřbitovech

Hroby dvou "spoluzakladatelů" organizované péče o válečné památky z prusko-rakouské války se dočkaly oprav. Oba se shodou okolností nacházejí na pražských Olšanských hřbitovech a zatímco hrob Jana Nepomuka Steinského má Komitét pro udržování památek z války roku 1866 v dlouhodobém nájmu, místo, kde je pohřben Vilém Dokoupil se mu formou tzv. adopce podařilo získat teprve v loňském roce.

Na podzim 2016 prošel pomník Viléma Dokoupila zásadní obnovou, když jej pražský kameník Petr Verich očistil, doplnil chybějící roh a následně jej hydrofobizoval. Díky tomuto odbornému zásahu, který byl umožněn díky dotaci města Hořice, a předchozím spolkovým brigádám zaměřeným především na úpravu celého hrobového místa, je tento hrob opět důstojnou památkou na Viléma Dokoupila.

Ve stejné době se Petr Verich zaměřil i na hrob Jana Nepomuka Steinského, který rovněž očistil, ale především obnovil jeho již mírně zašlý nápis.

 DaS 1  DaS 2  DaS 3

 

Obnovení cholerového hřbitova v Topolné

Pruská armáda, pronásledující po bitvě u Hradce Králové rakouské vojsko, přivlekla i do oblasti Uherského Hradiště epidemii cholery. Zvláště krutě tato zhouba dopadla na farnost Bílovice, zejména na obec Topolná, kde zemřelo 90 jejich obyvatel. Vzniklý cholerový hřbitov na pozemcích zvaných Na Hraničkách byl brzy oplocen a udržován. K jeho zániku došlo v období 2. světové války, kdy se z něho stala louka a pole. Zůstaly jen velké lípy.

V roce 2016, kdy si připomínáme 150. výročí prusko-rakouské války, došlo zásluhou autora publikace o historii Topolné, místního obyvatele pana Augustina Knota, za finančního přispění dvou dalších občanů a za výpomoci kamaráda, sochaře z Prachatic, k úpravě místa, kde cholerový hřbitov stával a k postavení kříže nesoucího jména všech, kteří v Topolné v roce 1866 na choleru zemřeli. Kříž byl dne 28. srpna 2016 posvěcen bílovickým farářem P. Jindřichem Peřinou. Hlavní proslov, za účasti stovky občanů, měl pan Augustin Knot. Komitét 1866 vysoce hodnotí tento čin obnovy,který dokládá, že i po mnoha letech se ani zde, na jižní Moravě, na oběti války z roku 1866 nezapomíná.

Topolna1  Topolna2

Předložená aktualita je stručným výtahem z připravovaného článku o této památce pro časopis Bellum 1866 z pera Pavla Krystýna, z jehož archivu pochází i příložené fotky.

 

Podzimní poměřování sil na bojišti u Náchoda

Den 19. listopad se zapsal do historie jako jeden z dalších dnů brigádních. Členové Komitétu 1866 a Spolku přátel vojenské historie (SPVH-Náchod) 6. praporu polních myslivců se i přes neblahé počasí pustili do dobrovolných prací kolem dvou památek na krvavé střetnutí ve válečném roce 1866 nedaleko Náchoda. Bojovníci z řad 6. praporu rakouských polních myslivců z Náchoda opět prokázali svůj zápal pro věc, který neovlivnil ani vytrvalý podzimní déšť.

Tak jak čelili příslušníci tohoto praporu před 150 lety dešti střel nedaleko Vysokova, tak neohroženě si počínali i členové SPVH při souboji s deštěm podzimním. Hlavní důraz byl kladen na úpravu okolního terénu u pomníku na hrobě dvou rakouských setníků rakouského pěšího pluku č. 20 v poli mezi lesem u Václavic a Brankou. Současně tak byly vyjmuty pískovcové obrubníky i blízký kořen náletového keře. Pomník je i po provedených úpravách terénu připraven na další zásahy spojené s jeho plánovanou renovací v následujícím roce.

Přesun k druhé památce na hrobě 23 důstojníků u kostela sv. Václava byl již poznamenán vytrvalým deštěm, který ale i tak morálku mužstva nepodlomil. Úspěšně bylo upraveno okolí pomníku formou odstranění náletového křoví, listí i odrostlé trávy.

Všem zúčastněným (Petr Böhm, Jan Čížek, David Horák, Kamila Metelková, Šimon Ptáček, Jaroslav Tvarůžek, Martin Štěpař, Petr Tylš s čtyřnohým doprovodem) patří velký dík!

Br Nach 2016 11 1  Br Nach 2016 11 2  Br Nach 2016 11 3

 

250. výročí narození maršála Radeckého

V neděli 13. ledna 2016 se v Praze sešlo na 200 účastníků vzpomínkové akce konané při příležitosti 250. výročí narození jednoho z nejúspěšnějších vojevůdců své doby Jana Josefa Václava hraběte Radeckého z Radče. Průvod převážně uniformovaných účastníků se seřadil na Staroměstském náměstí, aby pak prošel přes Mariánské náměstí a Karlův most na Malostranské náměstí, tedy do místa, kde stával až do roku 1919 pomník věnovaný právě maršálu Radeckému. Celá akce, kterou zorganizoval spolek Radecký Praha, který dlouhodobě usiluje o obnovení jeho pomníku na Malostranském náměstí, vyvrcholila před Lapidáriem Národního muzea, kde je sousoší uloženo. Akce se zúčastnilo i několik členů Komitétu 1866, a to jak v uniformách, tak i v civilu.

Rad1  Rad2  Rad3

 

  • VITA ENIM MORTUORUM IN MEMORIA EST POSITA VIVORUM