Památka na jezdeckou srážku v Tišnově 11. července 1866

Město Tišnov ležící severozápadně od Brna se 11. července 1866 stalo svědkem srážky pruských a rakouských jezdců. 2. gardový dragounský pluk z předvoje I. pruské armády v prostoru mezi Předklášteřím a Tišnovem narazil na rakouský 5. hulánský pluk náležející ke 2. záložní jízdní divizi. Prudký jezdecký střet se přenesl až na tišnovské náměstí a rakouští jezdci byli nuceni nakonec město opustit. Rakušané v této drobné srážce ztratili 5 raněných důstojníků (z toho rytmistr von Knesebeck byl zajat a 22. 7. 1866 zemřel na následky svých zranění v Předklášteří), 5 hulánů mrtvých a 41 raněných nebo zajatých. Na pruské straně byl zraněn major von Schack, 2 dragouni padli a 10 jich bylo zraněno.

Jedinou památkou, které se v Tišnově na tuto srážku dochovala (nepočítáme-li několik ukázek dobové výzbroje a výstroje v místním muzeu), je hrob dvou pruských dragounů na městském hřbitově. Náhrobek je tvořen mramorovou nápisní deskou na pískovcovém podstavci, která nese jména pohřbených – Christian Jarick (narozen 1. 7. 1842) a August Schmidt (narozen 17. 10. 1842), oba příslušníci 1. eskadrony 2. gardového dragounského pluku. Nápisní desku nechalo město Tišnov v loňském roce zrestaurovat. Vlastní hrobové míst pravidelně udržují členové Komitétu 1866.

K poslední úpravě hrobu došlo v sobotu 29. dubna 2017, kdy technický referent J. Synek s rodinou očistil hrob i jeho okolí.

Tisn 1  Tisn 2  Tisn 3

 

Výroční zpráva Komitétu 1866 za rok 2016

Součástí níže anotovaného nového čísla spolkového časopisu Bellum 1866 je i výroční zpráva Komitétu 1866 za rok 2016. Jak je dobrým zvykem, přinášíme tuto výroční zprávu také v elektronické verzi na tomto portálu, konrétně na stránkách komitet.1866.cz v sekci Dokumenty, respektive v přímém odkazu ZDE.

 

Nové číslo časopisu Bellum 1866

Na 40. valné hromadě Komitétu 1866, která se konala v sobotu 22. dubna, bylo jeho členům distribuováno nové číslo jejich spolkového časopisu Bellum 1866 - konkrétně se jednalo o první číslo (již takřka neuvěřitelného) 26. ročníku.

Stěžejním tématem celého čísla bylo zejména ohlédnutí za loňským rokem, v němjž jsme si připomínali 150. výročí prusko-rakouské války. Základní shnutí přinesla pochopitelně tradiční výroční zpráva a v ní obsažené texty o událostech na jednotlivých historických bojištích i dalších regionech. Naprosto unikátní přehled o dění v loňském roce však představuje především článek "Přehled kulturních a vzpomínkových akcí v roce 2016 vztahujících se ke 150. výročí války roku 1866". V časopise dále nechybí ani přehled v loňském roce poměrně bohatě vydávané literatury se vztahem k roku 1866 - formou anotace jsou zde uvedeny monografie, prostým výčtem pak odborné a popularizační články. Za pozornost rovněž stojí charakteristika jubilejních medailí či informace o nové bustě generálmajora Poschachera umístěné do kostela Proměnění Páně na Chlumu.

Nové číslo časopisu Bellum 1866 lze zakoupi i v našem e-shopu.

2017 1

 

E-shop opět v provozu

Od pondělí 24. dubna 2017 je opět v provozu e-shop Komitétu 1866 provozovaný na tomto webu, jehož odstávka, za níž se Vám tímto ještě jednou omlouváme, byla způsobena přechodem na nový vnitřní systém celého webu.

Nyní máte tedy opět možnost vybírat si z bohaté nabídky našich odborných publikací, spolkových časopisů, průvodců po naučných stezkách či pohlednicích.

E-SHOP

 

 

40. valná hromada Komitétu 1866

V sobotu 22. dubna 2017 se v hlavním sále Muzea východních Čech v Hradci Králové uskutečnila již 40. valná hromada Komitétu pro udržování památek z války roku 1866. Vedle obligatorních částí byla věnována především ohlédnutí se za loňským rokem, kdy jsme si připomínali 150. výročí prusko-rakouské války. To ve své úvodní řeči zmínil i předseda Komitétu 1866 Miroslav Suchý, stejně tak se tato tématika pravidelně opakovala i ve zprávách jednotlivých technických referentů. Celkem 21 členů Komitétu 1866 pak bylo za mimořádnou činnost ve prospěch spolku během zmíněného 150. výročí oceněno Výroční pamětní medailí s příslušným dekretem. Valná hromada dále odsouhlasila udělení čestného členství pro našeho bývalého člena Oldřicha Krska a udělení zasloužilého členství pro Radka Teichmana a Vlastimila Grofa. Oba posledně jmenovaní byli ocenění především v souvislosti s úspěšným dokončením Pomníku jezdecké srážky u Střezetic v loňském roce, o němž zazněla i zvláštní zpráva. Za svou dlouholetou úspěšnou činnost v oblasti severních Čech byl pak tamnímu technickému referentovi Jiřímu Náhlovskému předán dekret Ocenění za zásluhy. Přítomní členové Komitétu 1866 byli dále senámeni s programem akcí na rok 2017 i dalšími novinkami ze spolkového dění.

Po řádném ukončení valné hromady vystoupili členové Komitétu 1866 Petr Hejhal a Matouš Holas s podnětnými přednáškami o možnostech archeologického bádání a válek 19. století v obecné rovině i v konkrétním případě několika archeologicky zkoumaných hrobů z prusko-rakouské války ve východních Čechách.

 VH2017 01  VH2017 02  VH2017 03

Kompletní fotogalerie ZDE.

 

Severní Čechy, Kuřívody, Ševčín

Pátek 14. dubna 2017 se stal nejen kalendářním svátkem před Velikonocemi, ale rovněž brigádním dnem pro oddíl ve složení J. Náhlovský, P. Novák, D. Koral a Z. Studený, který se na kuřívodkém bojišti zaměřil na sběr veškerých odpadků podél silnice E268. Celkem bylo naplněno 18 igelitových pytlů a oproti minulým rokům, kdy se našly opravdu raritní kusy, letošní sběr nepřinesl až takovou zvláštnost. Po skončení brigády veškeré pytle a rozměrné předměty pracovník MÚ Ralsko odvezl na sběrné místo. Okolí zdejších pomníků, stejně tak pomníku u Ševčína, bylo po zimním období náležitě upraveno.
Fotogalerie: http://1866.rajce.idnes.cz/Severni_Cechy,_Kurivody,_Sevcin

 

Pracovní Velikonoce na náchodském bojišti

V den největšího křesťanského smutku a půstu vyrazila odhodlaná skupina dobrovolných brigádníků (R. Beňo, O. Král, Š. Ptáček, D. Horák, M. Holas, Š. Holas, R. Teichman s dětmi, K. Metelková, P. Tyrš, J. Čížek, M. Štěpař a J. Tvrůžek) z Komitétu 1866 a SPVH-Náchod na bojiště u Náchoda. Početnější skupina A (čistě rozlišující označení, které nic nehodnotí) připravila pod dohledem restaurátorky P.Szabové pomník na hrobě dvou setníků rak. pěšího pluku č. 20 k jeho celkové renovaci a odstranila zde zbylý pařez. Souboj s tímto pařezem trval několik hodin, však s nepolevujícím zápalem byl nakonec pařez udolán a pomník rozebrán i s obrubníky. Druhá skupina zajistila osetí travním osivem prostor u pomníků na hrobech důstojníků rak. pěšího pluku č. 41 a 55, rovněž očistila prostor u dalších památek ve Václavicích a u obce Studnice. Druhý den byla z centrálního pomníku VI. armádního sboru preventivně odejmuta plastika, jelikož došlo ke zničení jejího upevnění snad vlivem zimních mrazů.
Všem zúčastněným patří velký dík jelikož utvořili skupiny s rekordně vysokým počtem pracovníků, který se minimálně od roku 2012 v tomto rozsahu nepovedlo sestavit a odvést práci, která zdaleka přesáhla plánovanou pracovní náplň dne jež se bude nyní ztěžka překonávat.

Nach duben 1  Nach duben 2  Nach duben 3

 

Na bojiště u Slavkova za památkou na válku roku 1866

Na návrší Zlatá hora, nedaleko Starých vinohradů, které tvořily jedno z klíčových míst bitvy u Slavkova 2. prosince 1805, se nad malebnou vesnicí Křenovice nachází Krchůvek – místo posledního odpočinku nejen padlých vojáků z Bitvy tří císařů, ale také obětí cholery ze 30. let 19. století a z roku 1866, která řádila v tomto kraji a mezi místním obyvatelstvem si vybrala nemalou daň. Hromadné hroby dnes připomíná v těchto místech kamenný kříž a dvě nízké mohyly z kamenů se vsazenými nápisními deskami.

A právě mohyla věnovaná obětem cholery v roce 1866 byla v neděli 2. dubna 2017 technickým referentem J. Synkem a jeho rodinou očištěna, zbavena mechu, bylo upraveno její okolí a mramorová nápisní deska byla omyta od zelené řasy. Při nejbližší příležitosti bude ještě provedena barevná retuš písma.

Křen 1  Křen 2  Křen 3

 

Navždy nás opustil čestný člen Komitétu 1866 Josef Pažout

S lítostí musíme oznámit, že dne 13. března 2017 zemřel Ing. Josefa Pažout, dlouholetý ředitel Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích. Právě díky jeho vstřícnosti byla po roce 2000 obnovena spolupráce Komitétu 1866 a této specializované vzdělávací instituce na poli péče o památky z prusko-rakouské války. Ing. Josefa Pažout byl za tuto svou činnost v roce 2003 jmenován čestným (podle tehdejších stanov zasloužilým) členem Komitétu pro udržování památek z války roku 1866. Poslední rozloučení s Ing. Josefem Pažoutem proběhlo 17. března 2017 v jičínské smuteční síni.

Čest jeho památce!

 

Nová publikace o terezínké pevnosti

Ivan Fuksa: Pevnoste Terezín proti pruské rozpínavosti (Vydalo Národní muzem v Praze)
Publikace Pevnost Terezín proti pruské rozpínavosti (z dějin opevnění Terezína v 19. století) si bere za nelehký úkol zmapovat stavební vývoj opevnění pevnosti Terezín v 19. století. Určená je jak pro laickou, tak odbornou veřejnost. Může se zdát, že k pevnosti bylo již vše důležité řečeno nebo napsáno. Opak je však pravdou. Dnešní většinová představa o Terezínu jako pevnosti je taková, že se jedná o bastionovou pevnost postavenou na konci 18. století na obranu severozápadních Čech, která v nezměněné podobě vydržela až do konce 19. století. Terezín se dále samozřejmě neslavně a nesmazatelně zapsal do dějin v období druhé světové války, kdy se stal symbolem zvěrstev a brutality páchaných nacistickým režimem.
Tento obraz podporuje i většina dnes běžně dostupné literatury. V současnosti můžeme na prstech jedné ruky spočítat knihy věnující se samotné pevnosti Terezín. Jedná se především o dvě vydání knihy z pera Andreje Romaňáka, které se zabývají výhradně pevností Terezín. Dále na toto téma vyšlo několik drobnějších prací, poslední z nich v roce 2010. Oproti tomu o osudech pevnosti ve 20. století vyšlo velké množství knih a brožur, které kladou důraz na dění v Terezíně během nacistické okupace. Tyto knihy jsou bezesporu velice důležité, jelikož toto období nesmí upadnout v zapomnění, aby se podobné tragické události nemohly opakovat.
Stručný přehled tedy vyznívá, jako kdyby se 19. století, které bylo plné jak společenských, tak vojenských změn, Terezínu vyhnulo a nijak jej neovlivnilo, skoro jako kdyby se pro Rakousko tak důležitá pevnost nepotřebovala rozšiřovat a modernizovat. Ve skutečnosti tomu tak nebylo. Pevnost Terezín, jako každé větší opevnění, byla až do 80. let 19. století neustále zdokonalována. Snažila se držet krok s moderními pevnostními trendy. Do dnešních dob byl vývoj pevnosti Terezín opomíjen a vytvořil tak bílé místo na pomyslné mapě jejích dějin. Tato publikace se snaží popsanou mezeru překlenout a ukázat čtenáři, že rozsah terezínské pevnosti byl daleko větší, než si dnes myslíme, a přiblížit její vývoj v bouřlivém 19. století.
Jádro práce se zaměřuje na stavební podobu opevnění pevnosti Terezín v 19. století a popisuje, jak opevnění vypadalo, jak se rozšiřovalo a jaké byly neuskutečněné plány na jeho modernizaci. Pro lepší orientaci jsou představeny boje z let 1809, 1813 a 1866, které výrazně ovlivnily vývoj pevnosti. Rakousko-francouzská válka roku 1809 vedla k výstavbě předmostí na pravém břehu Labe. Během války šesté koalice v roce 1813 pevnost Terezín tvořila jeden z pilířů polního opevnění, jehož úkolem bylo zastavit případný postup napoleonských vojsk do nitra Čech. A nakonec rok 1866 přinesl Terezínu poslední modernizaci opevnění v rámci přípravy na známý prusko-rakouský konflikt. Klíčovým pro vývoj pevnosti byl také rok 1850, kdy bylo na pravém břehu Labe postaveno nové předmostí. Další zajímavé milníky v dějinách Terezína představují roky 1870, z kterého pochází návrh na fortovou pevnost Terezín, a 1882, z něhož se dochoval spis o plánovaném stavu dělostřelectva v případě armování pevnosti. V knize naopak absentují zmínky o armování pevnosti v letech 1805 a 1848, kdy sice probíhala její příprava na vojenské operace, ale k žádnému výraznějšímu rozšíření pevnosti nedošlo. Čtenáři se v neposlední řadě rovněž dozví, jak opevnění z 19. století vypadá dnes, po více než sto letech od výstavby.
Od samotného stavebního vývoje bude pro zasazení tématu do kontextu nutné mírně odbočit a představit posádku pevnosti, organizaci pevnostního dělostřelectva a jeho výzbroj. Bez nich by totiž pevnost nemohla být bráněna. S ohledem na své zaměření publikace nereflektuje podobu ať vojenské, či civilní zástavby uvnitř pevnosti. Budovy stavěné uvnitř pevnosti představují tak široké a složité téma, že by si zasloužily vlastní publikaci. Rozsah této knihy již nedovoluje toto téma zahrnout.
Do publikace je zařazena rovněž drobná kapitola, která krátce představí další forty budované na území dnešní České republiky. Pro lepší orientaci je v závěru knihy zařazen katalog objektů postavených v prostoru nového předmostí a bohušovického předsunutého opevnění, které tvořily jádro opevnění z 19. století.
Text celé publikace je doprovázen bohatou obrazovou a mapovou přílohou, o celkovém souhrnu 300 kusů, která je ve většině případů publikována poprvé. Doufám tedy, že i po této stránce předkládaná kniha potěší oko čtenáře. Nezbývá mi nakonec než doufat, že předkládaná práce pomůže objasnit dnes neznámou podobu pevnosti Terezín.
Kniha je v distribuci na e-shopu Národního muzea http://eshop.nm.cz/ a také v knihkupectví Juditina věž http://zastarouprahu.shop4you.cz/ .
TER1  TER2 TER3
 

  • VITA ENIM MORTUORUM IN MEMORIA EST POSITA VIVORUM