Ivan Fuksa: Pevnoste Terezín proti pruské rozpínavosti (Vydalo Národní muzem v Praze)
Publikace Pevnost Terezín proti pruské rozpínavosti (z dějin opevnění Terezína v 19. století) si bere za nelehký úkol zmapovat stavební vývoj opevnění pevnosti Terezín v 19. století. Určená je jak pro laickou, tak odbornou veřejnost. Může se zdát, že k pevnosti bylo již vše důležité řečeno nebo napsáno. Opak je však pravdou. Dnešní většinová představa o Terezínu jako pevnosti je taková, že se jedná o bastionovou pevnost postavenou na konci 18. století na obranu severozápadních Čech, která v nezměněné podobě vydržela až do konce 19. století. Terezín se dále samozřejmě neslavně a nesmazatelně zapsal do dějin v období druhé světové války, kdy se stal symbolem zvěrstev a brutality páchaných nacistickým režimem.
Tento obraz podporuje i většina dnes běžně dostupné literatury. V současnosti můžeme na prstech jedné ruky spočítat knihy věnující se samotné pevnosti Terezín. Jedná se především o dvě vydání knihy z pera Andreje Romaňáka, které se zabývají výhradně pevností Terezín. Dále na toto téma vyšlo několik drobnějších prací, poslední z nich v roce 2010. Oproti tomu o osudech pevnosti ve 20. století vyšlo velké množství knih a brožur, které kladou důraz na dění v Terezíně během nacistické okupace. Tyto knihy jsou bezesporu velice důležité, jelikož toto období nesmí upadnout v zapomnění, aby se podobné tragické události nemohly opakovat.
Stručný přehled tedy vyznívá, jako kdyby se 19. století, které bylo plné jak společenských, tak vojenských změn, Terezínu vyhnulo a nijak jej neovlivnilo, skoro jako kdyby se pro Rakousko tak důležitá pevnost nepotřebovala rozšiřovat a modernizovat. Ve skutečnosti tomu tak nebylo. Pevnost Terezín, jako každé větší opevnění, byla až do 80. let 19. století neustále zdokonalována. Snažila se držet krok s moderními pevnostními trendy. Do dnešních dob byl vývoj pevnosti Terezín opomíjen a vytvořil tak bílé místo na pomyslné mapě jejích dějin. Tato publikace se snaží popsanou mezeru překlenout a ukázat čtenáři, že rozsah terezínské pevnosti byl daleko větší, než si dnes myslíme, a přiblížit její vývoj v bouřlivém 19. století.
Jádro práce se zaměřuje na stavební podobu opevnění pevnosti Terezín v 19. století a popisuje, jak opevnění vypadalo, jak se rozšiřovalo a jaké byly neuskutečněné plány na jeho modernizaci. Pro lepší orientaci jsou představeny boje z let 1809, 1813 a 1866, které výrazně ovlivnily vývoj pevnosti. Rakousko-francouzská válka roku 1809 vedla k výstavbě předmostí na pravém břehu Labe. Během války šesté koalice v roce 1813 pevnost Terezín tvořila jeden z pilířů polního opevnění, jehož úkolem bylo zastavit případný postup napoleonských vojsk do nitra Čech. A nakonec rok 1866 přinesl Terezínu poslední modernizaci opevnění v rámci přípravy na známý prusko-rakouský konflikt. Klíčovým pro vývoj pevnosti byl také rok 1850, kdy bylo na pravém břehu Labe postaveno nové předmostí. Další zajímavé milníky v dějinách Terezína představují roky 1870, z kterého pochází návrh na fortovou pevnost Terezín, a 1882, z něhož se dochoval spis o plánovaném stavu dělostřelectva v případě armování pevnosti. V knize naopak absentují zmínky o armování pevnosti v letech 1805 a 1848, kdy sice probíhala její příprava na vojenské operace, ale k žádnému výraznějšímu rozšíření pevnosti nedošlo. Čtenáři se v neposlední řadě rovněž dozví, jak opevnění z 19. století vypadá dnes, po více než sto letech od výstavby.
Od samotného stavebního vývoje bude pro zasazení tématu do kontextu nutné mírně odbočit a představit posádku pevnosti, organizaci pevnostního dělostřelectva a jeho výzbroj. Bez nich by totiž pevnost nemohla být bráněna. S ohledem na své zaměření publikace nereflektuje podobu ať vojenské, či civilní zástavby uvnitř pevnosti. Budovy stavěné uvnitř pevnosti představují tak široké a složité téma, že by si zasloužily vlastní publikaci. Rozsah této knihy již nedovoluje toto téma zahrnout.
Do publikace je zařazena rovněž drobná kapitola, která krátce představí další forty budované na území dnešní České republiky. Pro lepší orientaci je v závěru knihy zařazen katalog objektů postavených v prostoru nového předmostí a bohušovického předsunutého opevnění, které tvořily jádro opevnění z 19. století.
Text celé publikace je doprovázen bohatou obrazovou a mapovou přílohou, o celkovém souhrnu 300 kusů, která je ve většině případů publikována poprvé. Doufám tedy, že i po této stránce předkládaná kniha potěší oko čtenáře. Nezbývá mi nakonec než doufat, že předkládaná práce pomůže objasnit dnes neznámou podobu pevnosti Terezín.
Kniha je v distribuci na e-shopu Národního muzea http://eshop.nm.cz/ a také v knihkupectví Juditina věž http://zastarouprahu.shop4you.cz/ .
