Jezdecká srážka u Střezetic

Jezdecká srážka u Střezetic byla jedním z dílčích střetnutí bitvy u Hradce Králové, která 3. července 1866 rozhodla prusko-rakouskou válku. Poté, co v odpoledních hodinách Prusové obsadili a přes enormní snahu protivníka udrželi klíčové postavení u obce Chlum, začaly rakouské jednotky postupně opouštět bojiště. Právě v této době, zhruba kolem 15:30 hod., se pruské velení rozhodlo zasadit nepříteli poslední ránu a vyslalo za ustupující pěchotou část svého jezdectva. Tomu se však postavili rakouští kavaleristé.

Na pláni mezi Střezeticemi, Probluzí, Rosnicemi, Všestary, Rozběřicemi a Dlouhými Dvory se mezi 16:15 a 16:30 hod. odehrála série dílčích jezdeckých střetnutí, která vstoupila do dějin pod souhrnným označením „srážka u Střezetic“. Celkem se jí zúčastnilo snad až 11 000 jezdců obou znepřátelených armád, čímž se tato srážka stala druhým největším střetnutím jezdectva v 19. století – po jezdecké bitvě u Lieberwolkwitz v bitvě u Lipska roku 1813. Na pruské straně se střetnutí zúčastnilo především lehké jezdectvo, zvláště dragouni a také husaři a huláni. Rakušané oproti tomu do boje postupně zasazovali zejména kyrysnické pluky, tedy elitní těžké jezdectvo, proti němuž nemohli pruští kavaleristé v přímém střetu obstát, a tak po krátkém boji ustupovali až ke své pěchotě, která rakouské kyrysníky a především jejich koně nemilostivě drtila rychlopalbou z jehlovek. To se namnoze opakovalo ve všech dílčích střetnutích střezetické jezdecké srážky.

To byl také jeden z důvodů vysokých ztrát na rakouské straně – 64 důstojníků, 1101 mužů a 1681 koní, oproti tomu Prusové ztratili „pouze“ 31 důstojníků, 410 mužů a 256 koní. Je však nutné konstatovat, že rakouské jezdectvo naprosto splnilo svůj úkol a ochránilo ustupující pěchotu, byť téměř za cenu sebeobětování.

Hrdinství rakouských kavaleristů se stalo námětem děl celé řady umělců, objevuje se např. plasticky vylíčené i v románu Jindřicha Šimona Baara Jan Cimbura, existují četná dílčí kresebná ztvárnění, ikonicky však střetnutí na velkorozměrovém plátnu (790 x 490 cm) nazvaném prostě Srážka jízdy u Střezetic zpodobnil malíř Václav Sochor. Ačkoliv jeho pojetí neodpovídá poznání průběhu srážky, stalo se symbolem hrdinství rakouských jezdců a i z tohoto důvodu si jej nakonec zakoupil císař František Josef I.