Kniha Jizerské hory – o historii a umění do roku 1914

Jedná se o pátý svazek edice zabývající se Libercem a územím Jizerských hor od počátku 19. století do roku 1914, což byla doba doslova nabitá různými událostmi nebo novými technickými prvky vyplývajícími z rozvoje zdejšího průmyslu zaměřeného převážně na textilní a sklářskou výrobu, což znamenalo dalekosáhlé změny ve všech společenských třídách. S výsledky všech odvětví činnosti tehdejších generací lidí se setkáváme v menší nebo větší míře i v dnešní době. V jednotlivých kapitolách se i na toto stránky knihy zaměřují v podobě reprodukcí muzejních exponátů nebo dochovaných stavebních, historických a architektonických prvků. Do popisu je zahrnuta také polská část Jizerských hor. V knize s podrobným textem našlo svoje místo přes tisíc reprodukcí historického obrazového materiálu s doplněním početného souboru současných fotografií.

Nezanedbatelným obdobím Liberecka a Jablonecka, trvající pouze několik měsíců, ale značně ovlivňující život zdejších lidí, ale i vývoj mezinárodní politiky, byla prusko-rakouská válka roku 1866. Zmíněnému válečnému období jsou věnovány stránky 212 až 229. Samozřejmě nešlo vynechat reprodukci obrazu Fritze Neumanna s motivem smrtelného zranění četaře Emericha Berty z rakouského husarského pluku č. 10 v podvečerní Stráži nad Nisou dne 23. června nebo obraz Wilhelma Emelého znázorňující střet pruského durynského hulánského pluku č. 6 s rakouským husarským plukem č. 9 u Dlouhého Mostu 24. června 1866. Oba obrazy mohli návštěvníci shlédnout v Severočeském muzeu v Liberci v roce 2016 na výstavě k 150. výročí roku 1866. V kapitole se prolínají vojenské záležitosti s civilními událostmi a na některých místech doplněné citacemi dobového tisku. Nešlo vynechat zmínku o Pardubicko-liberecké dráze, která svým úsekem ze Dvora Králové nad Labem do Liberce a dále s návazností přes Sasko do Pruska sehrála pro vítěznou stranu velmi významnou úlohu. Svoje místo našly také řádky popisující střelné zbraně obou nepřátelských stran z hlediska jejich rozdílného nabíjecího postupu. Nedílnou součástí knihy se stala část věnovaná pomníkům, z nichž některé mají podrobné medailonky. Zvláštní pozornost je věnována 7. pěší divizi a zvláště 2. magdeburskému pěšímu pluku č. 27. Jedná se o zážitky samotného velitele pluku z cesty vlakem ze Dvora Králové nad Labem v části věnované železnici, ale také obsáhlejší vzpomínky jeho podřízeného vojáka, kterého věk spojený s mobilizací zavedl na půdu habsburské monarchie.